Antibabiš neuspěl. Nevyhraje ani Antizeman

Volby do Poslanecké sněmovny skončily naprostým vítězstvím Andreje Babiše. A to přesto (nebo možná právě proto), že ostatní strany neustále před hnutím ANO varovaly. Před každými volbami se říká to stejné, „negativní kampaň nefunguje“. Bohužel se z toho některé strany nepoučily a podle toho dopadly. Všichni víme, které to jsou. Nemít vlastní téma, popřípadě ho dostatečně nezdůrazňovat, je sebevražda.

Teď se přesuňme k prezidentským volbám, které s těmi parlamentními sdílejí hned několik parametrů. Favorit je jasný. Soutěží se (alespoň zatím) pouze o druhé místo, což je samozřejmě problém, když se prezident může být jen jeden.

Zemanovi se podařilo svou pozici ještě posílit, když odmítl účast v debatách s ostatními kandidáty, což se dalo očekávatTím však opět popřel fungování demokracie (viz níže). Navíc jasně ukázal, že nechce být prezidentem všech, ale vystačí si pouze s těmi, kteří mu fandí už teď.

„Demokracie je diskuze.“

To je jeden z nejznámějších citátů Tomáše Garrigua Masaryka. Náš první prezident je modlou, vzhlíží k němu běžní občané i politici. První republika je dávána jako vzor fungujícího státu. Proč tedy Zemanovým voličům nevadí, že se současný prezident jakékoliv diskuzi výhýbá, a tím odmítá Masaryka?

Přestože je to od Zemana chytrá taktika, může mu i hodně uškodit. Je důležité, aby některý z kandidátů dokázal Masarykův citát jasně formulovat a v neagresivním stylu zakomponovat do své kampaně. Ideálně ještě v prvním kole, aby to nevypadalo, že se tím vymezuje vyloženě proti Zemanovi.

To je totiž na celé kampani to nejdůležitější, nebýt Antizemanem, ale autentickým kandidátem. Zatím se to moc nedaří. Kandidáti jsou v nezáviděnodné pozici, potřebují se lidem představit, takže do prezidentských debat musí chodit, ale právě tím se v očích mnoha lidí šikují do protizemanovské opozice. Naneštěstí jsou názory jednotlivých kandidátů dost podobné. Celá skupina tak působí jako homogenní monolit a divák vlastně neví, koho si má oblíbit.

3769888_prezidentska-debata-kandidati-pravnicka-fakulta-prezidentske-volby-2018-michal-horacek-jiri-drahos-marek-hilser-jiri-hynek-v0
Mezi Horáčkem, Hilšerem a Drahošem jsou minimální rozdíly. Drahoš zatím vede, protože je nejmíň kontroverzní. Bude to stačit?

S tím souvisí i další věc, na které musí kandidáti zapracovat – vytvořit si své téma. U Zemana je to jasné, ten chrání zájmy obyčejných lidí. Jestli je to ve skutečnosti pravda, je vedlejší. Zeman o tom dokázal přesvědčit dost voličů.

Bohužel tohle ústřední téma kampaně zatím ostatním kandidátům chybí nebo není dobře zvoleno. Třeba Jiří Drahoš reprezentuje slušnost a férovost. To jsou sice šlechetné vlastnosti, ale nemají žádný další obsah. Nedokážu z toho vyčíst, jak se bude Drahoš chovat jak prezident. Navíc slušnost si lidé často vykládají jako slabost, a to není dobrá asociace.

Make America Great Again

Trumpovo heslo z prezidentské kampaně, které říká všechno. Slibuje všem Američanům, že udělá z USA opět velmoc a tomu podřídí všechny další kroky. Podobně silnou myšlenku potřebují mít i kandidáti v České republice.

Pokud to kandidáti myslí vážně, a předpokládám, že ano, musí se přestat vymezovat jen proti Zemanovi, ale i mezi sebou navzájem. Což je samozřejmě těžké, když většina z nich reprezentuje stejné hodnoty. Ale tady přichází na řadu schopnost týmů, kteří stojí za jednotlivými kandidáty. Musí umět vytáhnout takové téma, kterým se „jejich kůň“ jasně odliší a vyprofiluje. Jako Babiš na lithiu.

151008102414-trump-hat-2-780x439
Vypadá to směšně, ale funguje to. Tohle heslo znal v Americe každý. Stejně jako „ANO, bude líp“. Něco podobného se musí objevit i ve volební kampani.

O tom, že na tohle zatím kandidáti nemyslí, svědčí například debata v Seznamu, kde jednotlivý účastníci dostali možnost klást si dotazy. Jiří Drahoš se chopil příležitosti a zeptal se Michala Horáčka, jak dlouho mu trvalo napsat píseň „Levandulová“. Absolutně promarněná příležitost. Možná je to moc brzo v kampani nebo si Jiří Drahoš chce udržet image hodného profesora za každou cenu. Tak jako tak, tohle mu kampaň nevyhraje. Slušnost ještě nikdy voliče nemobilizovala.

Musím říct, že jsem rád za kandidaturu Mirka Topolánka, protože ten na to jde marketingově. Jeho vstup do prezidentské volby může paradoxně pomoct i ostatním kandidátům, protože je vybičuje k nějaké akci, k nějakému stanovisku. Největší chybou by bylo totiž vyčkávat a doufat, že v druhém kole prezidentské volby vyhraje Antizeman. 

Který Topolánek to bude?

V posledních dnech to vypadá jako kdyby se žádné volby do Poslanecké sněmovny ani nekonaly. Na chvíli všichni přestali řešit Babiše a jeho neschopnost sestavit vládu. Přední stránky internetových serverů i diskuze na sociálních sítích jsou totiž plné nejnovějšího kandidáta na prezidenta – Mirka Topolánka.

Ten svou kandidaturu oznámil až v nejzazším možném termínu. Jestli to byla plánovaná taktika nebo se opravdu spontánně rozhodl, až když viděl tiskovou konferenci dvojice Babiš – Zeman, je teď nepodstatné. Vyšlo mu to dokonale. Česká republika si tak klade otázku, kdo je vlastně Mirek Topolánek v roce 2017?

fb36d26c39ab936a64999e6ef03e_w1254_h836_g48891e421dd211e69966002590604f2e
Kalousek vyjádřil Topolánkovi podporu. Od předsedy TOP 09 je to poměrně zákeřný krok.

Vždyť Mirek Topolánek v sobě nese hned několik protikladů. V nadcházející volbě bude spolu se současným prezidentem nejzkušenejším politikem, ale zároveň se už v ní už sedm let nepohybuje. Dřív si blízký s Milošem Zemanem, v roce 2013 vyjádřil potěšení nad jeho výhrou v prezidentských volbách, jeho poradci Nejedlému byl dokonce na narozeninách, ale teď kandiduje proti současné hlavě státu.

Topolánkovým cílem ale není ani tak odstranit Miloše Zemana, jako spíš připravit Andreje Babiše o největšího spojence. Bez podpory prezidenta nebude šéf ANO moct realizovat své plány tak jednoduše, zejména ve chvíli, kdy nedá dohromady většinu v Poslanecké sněmovně.

Babiš získal největší majetek za vlády ČSSD, s politiky ODS nikdy neměl tak dobré vztahy. Pravděpodobně nejznámější akt nepřátelství mezi Babišem a Topolánkem přišel v roce 2009, kdy vypukla tzv. Toskánská aféra. Na snímcích z Itálie byl Topolánek zachycen s vlivýnimi lobbisty a lidmi z vedení ČEZu. Zveřejnění snímků měl na svědomí bývalý šéf rozvědky Karel Randák, který už v té době úzce spolupracoval s Babišem. Náhoda? Nemyslím si.

Topolánkovi poskytuje rozmanitá minulost spoustu prostoru k manévrování. Může obratně přecházet od role vnitřní (bývalý politik) k roli vnější (nezávislý komentátor), aby se přizpůsobil dané situaci v předvolební kampani. Jde samozřejmě o to, co mu dovolí ostatní kandidáti. Bohužel Drahoš s Horáčkem nepůsobí jako obratní rétoři, jejich silné stránky jsou jinde, a z toho před televizními kamerami může Topolánek těžit.

Podobně to zvládl v minulé prezidentské kampani Miloš Zeman, kterému voliči odpustili všechny kauzy z minulosti (Opoziční smlouva, Olovo, atd.) a přijali ho jako čestního člověka, moudrého důchodce z Vysočiny.

Názory na Topolánka nerozdělují pouze českou společnost, ale i jednotlivé sociální bubliny, což se podle mě ještě žádnému jinému kandidátovi nepovedlo. Horáček s Drahošem se sice od začátku snaží nepůsobit jako „Antizeman“, ale moc se jim nedaří. Pochybuju, že oslovili větší množství Zemanových voličů. Profesor s umělcem jsou obyčejným lidem moc vzdálení, i když se v kampaní snaží vzbudit opačný dojem. Topolánkovi tato role sedí mnohem víc. 

kh-horacek-charita10_denik-630
Miliardář Mgr. Michal Horáček PhD. si rozumí s řadovými občany. Věříte mu to?

Takže má Topolánek šanci? Určitě. Drahoš s Horáčkem jsou pravděpodobně zaskočeni, s tímto nepočítali. Dlouho to vypadalo, že by jim sázka na nepolickou image mohla vyjít. Teď se však budou muset najít recept proti jinému, silnému soupeři. Dokáží na to zaregovat? Z prvních vyjádření mám pocit, že ne. Topolánek navíc v mnoha lidech vyvovlal naději, že může přetáhnout voliče od současného prezidenta, a tím pádem ho i porazit. Už tato samotná myšlenka je lákává. Lidé totiž budou volit kohokoliv, kdo bude mít proti Zemanovi alespoň teoretickou šanci. 

Chci prezidenta, který bude jmenovat vládu s KSČM

S blížícími prezidentskými volbami opět všichni kandidáti odpovídají na otázku: „Jmenovali byste vládu, ve které by byli komunisti?“ Odpovědi mívají většinou stejný charakter – spousta prázdných frází zakončených větou „hledal bych jinou možnost“, popřípadě „upřednostňoval bych jinou koalici“. Kandidáti prostě říkají, že by takovou vládu nejmenovali a většina společnosti pokyvuje souhlasně hlavou.

Snímek obrazovky 2017-09-17 v 15.03.39
Ale menšinová vláda s podporou komunistů je prý v pořádku. Proč? Zdroj: Novinky.cz

 

Jak je to možné? Na jedné straně lidi říkají, že Babiš svými návrhy na omezení počtu Poslanců ohrožuje demokracii a na druhé (často ti stejní) tleskají kandidátům, kteří říkají, že zhruba 15 % občanů České republiky nemá právo na názor. Protože cca tolik lidí volilo KSČM v posledních volbách.

Pokud se shodneme, že demokracie je nejlepší systém, tak ho musíme brát se všemi jeho nedostatky. Pokud si bude dostatečné množství lidí přát vládu této stranu, tak to prezident musí brát v úvahu. Na co jinak ty volby vlastně máme? Podle mě je to pohrdání voliči, když jim dopředu říkám, že můžou volit svou stranu, ale stejně jim to bude k ničemu.

Snímek obrazovky 2017-09-17 v 16.02.39.png
15 % hlasů házíme automaticky do koše. Je to správné? Zdroj: idnes.cz

KSČM je legální strana a podle toho se s ní musí jednat. Jestli někomu přijde, že se dostatečně nedistancovala od zločinů KSČ, tak ať podá návrh na pozastavení její činnosti. Dělnickou stranu jsme zakázali. Tak proč ne KSČM? Argument, že se to mělo udělat hned po Sametové revoluci a teď už je pozdě, je podle mě lichý. Vždyť soudkyně Milady Horákové šla do vězení po více než 50 letech. Babiše před několika dny obvinili ze zneužití dotace na Čapí hnízdo, což se stalo před 10 lety. A těch příkladů by bylo samozřejmě víc. Některé věci vyplynou na povrch až později. A nesmíme před nimi zavírat oči.

Opět mi to nedá a musím se zmínit Tomia Okamuru, který je vlastně latentní komunista. Obecně si myslím, že by on ve vládě  napáchal mnohem větší škody než někteří komunisté. Okamura je demagog, ale zároveň velmi dobrý řečník a marketér. Jenže jeho strana se jmenuje SPD a ne KSČM, tak z něj strach nemáme. To je podle mě hodně krátkozraké.

Snímek obrazovky 2017-09-17 v 3.36.05
Okamura s KSČM nemá problém. Překvapivě. Zdroj: idnes.cz

Nechci to zlehčovat, ale oproti Okamurovi působí KSČM jako banda amatérů. Ta strana se vůbec nepřizpůsobila době. Ujel jim vlak. Vojtěch Filip prostě není Jean-Luc Mélenchon. Ale to možná komunistům ani nevadí. Už 28 let sedí v opozici a možná o účast ve vládě ani nemají zájem. Možná by se totiž ukázalo, že umí jen okopávat kotníky ostatním, ale sami reálnou vizi nemají. To však samozřejmě neznamená, že máme brát KSČM na lehkou váhu. Nesmíme ale zapomínat, že ty hrozby přichází i odjinud. Nemůžeme tedy říct, že stačí, aby ve vládě nebyli komunisté a bude dobře. 

Mimochodem, jak by se zachovali kandidáti na prezidenta, kdyby komunista Mélechon skutečně ve Francii vyhrál prezidentské volby? Odmítli by se s ním setkat, pokud by přijel na návštěvu? Nebo by řekli, že francouzský komunista je v pohodě, ale ten český ne?

Na jedné straně zohledňujeme práva nejrůznějších menšin, což je samozřejmě dobře, ale hned vzápětí popřeme práva 15 % občanů a tváříme se, že jsme demokratičtí kandidáti. Nejde lidem dovolit někoho volit a teprve potom říct, že jejich hlasy jsou méněcenné. Buď KSČM zakažme nebo s ní přestaňme jednat jako s druhořadou. Volí ji totiž lidi jejichž hlas má stejnou váhu jako každý jiný. Říká se tomu demokracie.

Nechci, aby tady vládli komunisté, ale taky chci kandidáta, který uznává demokracii se všemi jejími nedostatky. Paradoxně si myslím, že by to KSČM vzalo vítr z plachet, kdyby se s nimi přestalo jednat jako s nějakou výjimečnou stranou.

Prezident pražské kavárny?! Prosím ne

Popularita Jiřího Drahoše dál stoupá. Alespoň to tak vypadá podle toho, kolik mediálního prostoru dostává. Když Drahoš zaznamená sebemenší „úspěch“, média jsou u toho. Bohužel často to nejsou úspěchy, o které by se sám kandidát na prezidenta zasloužil. Většinou jde o věci, které se nepovedly jeho soupeřům. A Jiří Drahoš z toho profituje. Skoro by se dalo říct podle hesla „kdo nic nedělá, nic nepokazí“. Je to ukázka toho, jak nízkou laťku nastavil Miloš Zeman. Část lidí je ochotná podpořit kohokoliv, kdo má alespoň teoretické šance na výhru a nejmenuje se Miloš Zeman. A přece všechno všechno je lepší než Miloš Zeman, ne?

Naposledy Jiří Drahoš plnil přední stránky českých internetových serverů, když se stal pro bookmakery favoritem prezidentské volby. Tohle informování o tom, na koho je zrovna u sázkařů nejlepší kurz mi přijde stejně zbytečné jako pravidelné volební průzkumy od pěti různých agentur. Navíc, když uvážíme, že na prezidentskou volbu lidi vsadili pouhých 13 milionů korun (celkový objem sázek v ČR byl v minulém roce téměř 200 miliard Kč), přijde mi tato zpráva ještě méně důležitá. A myslím, že je důležité to zdůraznit pro všechny, kteří už teď vidí Drahoše jako prezidenta, a to na základě podobně nedůležitých novinek.

19961478_598853840502316_820969591476101534_n
Jiří Drahoš se prochází. Zdroj: Facebook.com

Možná ještě zajímavější, než zabývat se tím, jestli je tato zpráva zajímavá, je to, jak se Jiřímu Drahošovi podařilo dostat se do role favorita. Pokud si prohlédneme jeho kampaň (například na Facebooku) zjistíme, že by se to celé mohlo jmenovat „Příjemný Jiří Drahoš je příjemný“. To možná může zatím stačit na průběžné vedení v průzkumech, ale bude to stačit na vítězství? A hlavně je tento styl kampaně předzvěstí dobrého prezidenta?

Napíšu to už po několikáté, ale česká společnost je rozdělená. Úkol příštího prezidenta nebude lehký. Musí spojit dva tábory a zatím nevidím, že by toho Jiří Drahoš byl schopen (nebo že by se o to vůbec pokoušel). Zatím je pouze zástupcem pouze některých obyvatel. Jeho kroky jsou převídatelné a jejich cílem je hlavně si nenaštvat „pražskou kavárnu“.

Bohužel v dnešní době už nestačí být tím vzdělaným a hodným. Prezident by si měl trochu ušpinit ruce (a tím nemyslím, že zapózuje pro fotografy) a udělat tu nepříjemnou věc a oslovit i své odpůrce. Ukázat jim, že jimi neopovrhuje a že doopravdy chce být prezidentem všech. Bohužel Drahoš dělá spíš opak.

20229013_601166393604394_8724313929209525015_n
Jiří Drahoš se baví. Zdroj: Facebook.com

Například tím, že by nejmenoval vládu, ve které by byla KSČM. Tím vlastně říká, že prezident je víc než kdokoliv jiný a nemusí respektovat výsledek voleb. Chová se pak stejně jako Zeman, který nerespektuje ústavu, když snaží ovlivňovat naši zahraniční politiku, jmenuje předsedu vlády podle svého uvážení nebo odmítá odvolat ministra na návrh premiéra. Jinými slovy nerespektuje hlas lidu a výsledek voleb. A je to špatně. Stejně špatně by bylo i u Drahoše.

Každý prezidentský kandidát dřív nebo později dostane otázku, zdali by jmenoval vládu, ve které by byla KSČM. Ale proč je ta otázka postavena takhle? Když se podívám na české komunisty, tak je to parta divnolidní (viz Johny Kláda), kterým ujel vlak. Mnohem větší strach mám například z mistra demagogie Tomia Okamury.

Trochu mě děsí, jak rychle Česi podlehli Jiřímu Drahošovi. Pro spoustu lidí je to prostě spása, která nás zachrání před zhoubou jménem Miloš Zeman a zapomínají se na něj dívat kriticky. Myslím, že se nabízí analogie s Andrejem Babišem, kterého jeho příznivci vidí jako mesiáše a promíjí mu všechny možné excesy.

20374511_605039563217077_3644315334043514304_n
Jiří Drahoš krájí. Zdroj: Facebook.com

Osobně jsem rád, že se do prezidentské volby zapojil například Vratislav Kulhánek a doufám i v Jiřího Kuberu. Přestože ani jeden z nich není mým favoritem, věřím, že prezidentská volba potřebuje oživit. Do teď jsme se o kandidátech moc nedozvěděli, každý si hrál na svém písečku. Právě Kubera by mohl být tím, kdo dokáže oslovit voliče na obou stranách, a tím donutí i ostatní kandidáty k nějaké akci. Pak možná Drahošovi nebude stačit k vítězství jen usmívat se do fotoaparátu. Bude muset o voliče bojovat.

Není úplně pravda, že se zatím nikdo nesnažil oslovit voliče z různých skupin. Michal Horáček se o to pokusil už několikrát. Většinou ale dost neobratně, například když kritizoval Karla Schwarzenberga. Jasně, Horáček dělá chyby, ale mně je to víc sympatické než „hra na jistotu“, protože snaha mluvit ke všem je obrovsky důležitá.

Očekávám, že příští prezident bude říkat věci, se kterými nebudu souhlasit, ale donutí mě přemýšlet, jestli se na některé věci nemám například zastralý názor. Názory prezidenta by měly pokrývat zájmy všech občanů a je tedy logické, že některé z nich mi nemusí dávat smysl. Já ale budu vědět, že se mám na věc podívat trochu z jiného úhlu pohledu. Samozřejmě nesmí jít o čiré provokace, jak to dělá Miloš Zeman, který se navíc zatává jen části obyvatel, na zbytek nadává.

Pokud tady nebudeme mít prezidenta pro všechny, bude dál růst frustrace určité části obyvatelstva. No a potom už není taková utopie mít ministry z KSČM nebo Tomia Okamuru za premiéra. Přestaňme se ptát kandidátů, jestli by jmenovali vládu s KSČM a začneme dělat něco pro to, aby k tomu nikdy nemuselo dojít.

20264953_601839373537096_8516317028663607713_n
Jiří Drahoš „diskutuje“. Zdroj: Facebook.com