Prezident na částečný úvazek

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem v řádných volbách, o jeho legitimitě nemá smysl diskutovat. Zaslouží si být naším nejvyšším ústavním činitelem, protože ve volbách získal víc hlasů než jeho soupeř. To předesílám, protože v následujících řádcích rozhodně nezpochybňuji jeho legitimitu. Ani neprotestuji proti výsledku demokratických voleb.

Jenže prezident je vlastně zaměstnání, nic jiného. Stejně jako jsou účetní, učitelé nebo dělníci, tak jsou i prezidenti. A každé zaměstnání s sebou nese nejen práva, ale také povinnosti. V případě prezidenta použijme slovo náležitosti. A právě tady Miloš Zeman selhává a měl by se polepšit. Dluží to totiž nám občanům, především pak těm, kteří ho volili.

KOP6f3da0_P201711100761801
Miloš Zeman (zdroj: idnes.cz)

Dalo by se namítnout, že prezident by se měl zodpovídat všem, ne jenom svým příznivcům. V ideálním světě určitě ano, ale myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nevoliči Miloše Zemana o něm nemají žádné iluze, takže ani nemůžou být jeho prací v úřadu zklamání.

A co je vlastně tou náležitostí, kterou Zeman zanedbává? Aktivita. Nebo spíš neaktivita. Vždyť našeho prezidenta vidíme pouze jednou za týden na TV Barrandov v pořadu s nulovou informační hodnotou. Druhá šance, jak se o Zemanově názorech na aktuální témata něco dozvědět, je od mluvčího Jiřího Ovčáčka. Tam si ale zase nemůžeme být jistí, jestli se opravdu jedná o výroky samotného prezidenta nebo si nižší státní úředník užívá svou slávu na Twitteru.

Tak či tak, je to dost málo. Prezident nemá podle zákona velké pravomoci, jeho funkce by tedy měla být spíše reprezentativní a diplomatická. Když je ale člověk neustále zavřený u sebe doma, tak toho nejspíš moc nedomluví, nevyjedná ani nezaštítí. Je to úplný protiklad toho, co se odehrává v Poslanecké sněmovně a ve Strakově akademii. Tam se všichni předhánějí, kdo pro lidi víc „maká“. A například Babišově vládě v tom nebrání ani fakt, že je v demisi.

A přestože nemá pravomoci, má Miloš Zeman obrovskou moc. Například může jako prezident zaštiťovat různé akce a dodávat jim důležitost. Nemusí to být události mezinárodního charakteru, ale klidně lokální setkání, které tak získají propagaci zadarmo, dozví se o nich další lidi a možná to pomůže, alespoň na několik dní, oživit celý region. V menších městech dokáže i zdánlivě malá akce udělat velký rozdíl. A prezidentova podpora by to jen znásobila.

Tím chci vlastně říct, že pokud chce Zeman doopravdy zlepšit život svých voličů, měl by začít dělat „malou“ politiku, zaměřenou směrem dovnitř. Protože tu velkou očividně (už) dělat nedokáže. Investice z Číny jsou stále v nedohlednu, nadstandardní vztahy s USA se taky nekonají a další posílení vztahů s Ruskem už žádný kredit nepřinese.

Miloš Zeman nebude pamatován jako velký státník. V úřadu prezidenta nevykonal snad jedinou věc, která by měla zahraniční politice nějaký větší význam. Ani ten kanál Dunaj-Odra-Labe se nejspíš nepodaří.

Pořád má ale šanci být zapsán jako prezident obyčejných lidí. A to není špatný odkaz. Hlasy pro Zemana byly především protestní, lidé ho volili, protože nejsou úplně spokojení s tím, kam se celý svět ubírá. Od svého prezidenta čekají podporu a pochopení. Obojího se jim dostává jenom na oko. A až jako hlava státu skončí, lidé si to uvědomí.

Typickým příkladem jsou jeho setkání s lidmi, na kterých Zeman, s ostatními papaláši, sedí na vyvýšeném pódiu a blahosklonně přijímá otázky z publika. Nepříjemná témata jsou bagatelizována, většina otázek se stočí ke kritice Kalouska, Bakaly a České televize. Potom nakrmit svůj početný ansámbl a ideálně zpátky na hotel, nejlépe rovnou helikoptérou. Prostor pro osobní setkání není. Podat si ruku s prezidentem? Neexistuje. Celé to navíc stojí stovky tisíc, které jdou z rozpočtu kraje.

Moje slova jen podtrhává Zemanova oslava znovuzvolení na pražském Hradě. „Prezident dolních 10 000 000“ se totiž rozhodl, že svůj úspěch zapije jen s tisícovkou vyvolených. Voliči, kteří ho do prezidentského úřadu vynesli, mohli tak maximálně obdivovat fotky Heleny Vondráčkové na Facebooku. Zeman mohl udělat koncert pro své příznivce, pro obyčejné lidi. V Praze, na Vysočině nebo třeba v Ústí nad Labem, ale on řekl ne. Když koncert, tak jen pro vyvolené.

Setkání s voliči byly vlastně jen Zemanovým divadlem, které potřeboval hrát, aby měl argumenty pro předvolební kampaň. Nedivil bych se, kdyby podobných meetingů v druhém volebním období významně ubylo. Navíc se konečně probrali hejtmani, kteří už podobné výlety nechtějí platit. A nechce je financovat ani Hrad. To nejspíš svědčím o tom, jak moc Zemanovi na těchto setkáních záleží.

Je mi úplně jasné, jaký protiargument na to všechno, co jsem zmínil, může zaznít, že Zeman je starý, musí se šetřit a na tohle nemá síly. To je sice dost možné, taky mám prarodiče a vidím, že už nemají tolik energie jako dřív. A vadilo by mi, kdyby je někdo nutil do něčeho, na co nestačí. Ale oni nekandidovali na prezidenta.

Být prezidentem podle mě neznamená, nechat se zvolit a pak jen glosovat situaci, když se to hodí. Je to práce, která by se měla vykonávat svědomitě, nad rámec jakékoliv pracovní doby a s tím největším úsilím. Pokud tedy chceme, aby tahle funkce měla nějaký smysl. Protože pokud máme prezidenta, který pracuje na částečný úvazek a nechává své lidi (voliče) ve štychu, tak pak je u mě chudáček on.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s