Unavená opozice

Českou republikou hýbe kauza Ondráček. Tento bývalý příslušník StB prokazatelně mlátil studenty při Sametové revoluci a teď stal šéfem úřadu, který kontroluje činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Nikdo z nás sice neví, co to přesně znamená, ale všichni cítíme, že další důležitá funkce pro komunistického poslance není pro demokratickou společnost dvakrát žádoucí.

Volby dopadly drtivým vítězstvím hnutí ANO, které má spolu s KSČM a SPD pohodlnou většinu. Od společné vládní koalice nás dělí jen snaha Andreje Babiše být oblíbený v západní Evropě a oficiální spolupráce s komunisty by mu v tom moc nepomohla. Ale už několikrát se ukázalo, že když to ANO potřebuje, tak zbylé dvě strany ochotně se svými hlasy přispěchají, očekávajíc protislužbu v budoucnu.

A to se přesně stalo i při zvolení Zdeňka Ondráčka. Malou náplastí může být to, že se jeho vítězství nerodilo tak lehce, jak by se dalo předpokládal. Byl zvolen až na několikátý pokus. Například v lednu jeho zvolení neprošlo, a to dostal víc hlasů než při pátečním hlasování, kdy se šéfem komise konečně stal. Snížil se totiž počet přítomných poslanců ve sněmovně, takže k dosažení nadpoloviční většiny bylo potřeba méně hlasů.

21544049_891896410974219_7794384490854225780_o
… a multikulturalismus z vás vymlátíme!

Z toho plyne, že zvolení Ondráčka by se při dobré disciplíně poslanců dalo odkládat ještě hodně dlouho. Jenže to vypadá, že opozice má priority někde jinde. A právě pojem opozice je v dnešní době hodně abstraktní, protože není vůbec jasné, které strany do ní můžeme zařadit.

Část poslanců ČSSD chce za Babišem do vlády a o přívlastek „opoziční“ rozhodně nestojí. Křídlo Václava Klause mladšího v ODS zase občas hlasuje tak, že si nemůžeme být jistí, jaké voliče vlastně zastupuje. Piráti jsou sice velcí kritici samotného Andreje Babiše, ale při prosazování obecného referenda nemají problém spojit síly s SPD a KSČM.

Za klasickou opozici lze podle mě považovat hlavně ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. A když si uvědomíme, co to znamená, je to dost děsivé. Problém není ani tak v malém počtu poslanců, jako spíš v nesouladu mezi nimi. Mám pocit, že samotní voliči výše zmíněných stran by mezi sebou měli mnohem menší problém, než mají jejich zvolení zástupci v Poslanecké sněmovně.

Křivdy mezi sebou mají především lidé z KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, kteří se v minulosti navzájem opustili, podrazili, popřípadě slíbili a pak nedodrželi. Je to škoda, protože jejich voliči mají velmi podobný profil. Příští předsedové stran musí odložit svá ega a začít úzce spolupracovat.

Zdá se, že postup opozice není nijak koordinován. Neexistuje člověk, který by všechny strany zastupoval, což je samozřejmě problém, když proti nim stojí Andrej Babiš a Tomio Okamura s jejich perfektně vycvičenými žoldáky/poslanci. A potíž není jen v opozici jako celku. Ani jednotlivé strany nepůsobí na první pohled úplně zdravě. Vypadají, že toho mají plné zuby.

A projevuje se to především na jejich lídrech. Typickým příkladem je Pavel Bělobrádek, který vede KDU-ČSL už skoro osm let a nedávno připustil, že už to dál dělat nechce.  Petr Fiala z ODS se sice drží déle než jsem čekal, ale jeho ODS nepůsobí zrovna jednotným dojmem.

645656-top_foto1-x31nu
Demokratický blok fungoval jen chvíli. Není to škoda?

STAN mají lídry rovnou dva. Jednoho, který je dovedl do Poslanecké sněmovny (Jan Farský) a druhého, který jim šéfuje teď (Petr Gazdík). A celé to nějak nefunguje. O Starostech není moc slyšet. Skoro z nich mám pocit, že by se nejradši vrátili do komunální politiky. Situace je ještě horší u jejich bývalých kolegů z TOP 09. Faktický šéf Jiří Pospíšil není poslanec, což by nemuselo vadit, kdyby mu předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek kryl záda a spolupracoval s ním.

Jenže to se neděje a Kalousek se pořád snaží vést své poslance po svém. A jestliže jsem říkal, že Pavel Bělobrádek působí unaveně, tak v případě Miroslava Kalouska je to přesně naopak. On unavuje voliče. Nebo už je spíš dávno unavil a bývalý předseda se tak dostal do pozice, že většina lidí jeho prohlášení prostě ignoruje, takže i kdyby říkal pravdu, málokdo ji bude brát v potaz.

Pozice TOP 09 je opravdu nelichotivá. Čestný předseda už moc do sněmovny nechodí, současný tam nemá přístup a bývalého tam zase nikdo nemá rád. Stranu tak zachraňuje především dvojice Adamová a Feri. Celá členská základna teď doufá, že Markéta Adamová neotěhotní moc brzo.

Opozici prostě nekonečný boj s hnutím ANO vyčerpává. Vypadá to, že pozice Andreje Babiše je neotřesitelná. Jakýkoliv skandál dokáže obrátit ve svůj prospěch. Problémy, které v minulosti donutily politiky rezignovat, dnes po pár dnech odezní a nikdo si na ně nevzpomene. Pamatujete si na kauzu s korunovými dluhopisy? Pokud ano, tak je to dobře, ale myslím si, že pro jeho voliče už je to pravěk.

Andrej Babiš je neomezeným vládcem české politické scény. Jeho opozice je nesourodá a postupem času působí ještě roztříštěněji než na začátku. Protiváhou mu měl být nový prezident, ale při znovuzvolení Miloše Zemana tyto naděje pohasly. Další šanci dostanou politici už na podzim, při senátních a komunálních volbách. Buď mezi sebou budou soupeřit a propadnou, nebo spojí síly. Ideálně s novými tvářemi, protože ty staré jsou už unavené.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s