Fatální důsledky nepolitické politiky v Sýrii

V posledních měsících/letech vidíme v politice (a tak podobně :)) zajímavý trend – narůstající počet „nepolitiků“. To jsou především ti, kteří kandidují do vysokých funkcí, aniž by předtím měli jakékoliv zkušenosti s politikou. Většinou se tváří, že je vlastně kandidatura hrozně obtěžuje, ale nemohou jinak. Musí totiž pomoct svému státu a napravit ten nepořádek, který tradiční politici udělali.

Nejvýraznějším představitelem tohoto trendu je bezesporu Donald Trump. Jeho zvolení bylo pro mnohé velkým překvapením. Člověk s minimálními politickými zkušenostmi se tak stal nejmocnějším mužem planety. Hodně lidí věřilo, že zkušenosti z byznysu mu dávají ideální předpoklady, aby byl i dobrým prezidentem. Bohužel se ukázalo, že tento předpoklad je mylný.

tumblr_mtko6mkYdL1s2f4vpo1_500

Trump si do svého týmu vybral lidi, kteří mají s politikou, stejně jako on, velmi malé zkušenosti. Jedno jméno za všechny, šéfem americké diplomacie se stal Rex Tillerson, bývalý ředitel Exxon Mobil. Můžeme spekulovat o tom, co člověku, který má nulové diplomatické zkušenosti, přineslo jedno z nejdůležitějších míst v Trumpově kabinetu. Nabízí se například fakt, ze Tillerson má nadstandardní vztahy s Ruskem, získal dokonce nejvyšší ruské vyznamenání pro cizince.

rextpbdts
Ministr zahraničí Rex Tillerson

V době, kdy se velká hesla z předvolební kampaně měla začít přeměňovat v konkrétní činy, se potvrdilo, že Trump to nebude mít vůbec jednoduché. Největším debaklem zatím bylo neprosazení zrušení Obamacare, když Trump nedokázal sehnat dostatek hlasů (a to ani od svých spolustraníků). Trumpovo ego hodně utrpělo a bylo jasné, že využije první příležitosti, aby mohl demonstrovat svou sílu.

Jinými slovy, v čele USA stojí frustrovaný Trump toužící po prvním velkém úspěchu a americkou diplomacii pak řídí nezkušený diplomat Tillerson. Jak tohle může dopadnout? Blbě.

Mimochodem zajímalo by mě, jestli by Tillerson přijal do nejvyššího vedení Exxon Mobil někoho s minimem relevantních zkušeností? Myslím, že ne. Tak proč by mělo fungovat naopak?

Začalo to tím, že USA prohlásily, že odstranění Bašára Asada, prezidenta Sýrie, už není prioritou. To byl naprostý zvrat v americké zahraniční politice. Asad se tak dostal do velmi dobré pozice – Rusko ho podporovalo a USA už netrvaly na jeho odstranění (jinými slovy uznaly jeho legitimitu). Asadovy narostlo seběvědomí a rozhodl se otestovat, co všechno mu projde. S vědomím, že ho podporují dvě největší velmoce, sáhl k tomu nejhoršímu – použil chemické zbraně. Útoky si vyžádaly 100 civilních obětí, mezi nimi i děti. V celém světě zavádlo zděšení, útok všichni odsoudili. Kromě Ruska, nepřekvapivě.

USA použití chemických zbraní ostře kritizovaly. Trump uvedl, že je to vlastně Obamova chyba, protože on svou slabou zahraniční politikou dovolil, aby konflikt v Sýrii vyeskaloval až do těchto poměrů. No ale minimálně ve světle událostí několika posledních dní mi přijde, že chyba je někde úplně jinde. 

Snímek obrazovky 2017-04-09 v 14.20.17Snímek obrazovky 2017-04-09 v 14.22.17Snímek obrazovky 2017-04-09 v 14.19.34

Všimněte si, že tyto události od sebe dělí pouze několik dní. Pokud by Trump a jeho lidé neřekli Asad už není naším nepřítelem, do vnitřních záležitostí Sýrie se míchat nebudeme“, k žádnému chemickému útoku by pravděpodobně nedošlo. Ukazuje to na obrovskou nezkušenost a amatérismus v americké diplomacii, která absolutně neodhadla situaci. Něco, co se může stát pouze ve chvíli, kdy politické funkce vykonávají nepolitici, lidé bez zkušeností, ale zato s obrovskými egy.

Myslím si, že temná strana Donalda Trumpa byla za chemický útok Asada vlastně ráda. Prezident USA konečně mohl demonstrovat svou sílu, aniž by k tomu potřeboval souhlas „otravných“ politiků v Kongresu. Útok žádný jiný reálný efekt neměl, byl totiž dopředu oznámen, došlo tak k minimálním ztrátám.

Rusko útok Američanů na Sýrii samozřejmě odsoudilo. Jde prý o zásah proti suverénímu státu. Neskutečně drzý výrok od agresora, který nedávno anektoval Krym a aktivně podporuje povstalce na východě Ukrajiny.

Jaký je vlastně závěr? Velcí hoši si vyznačili hřiště a pozice jsou vlastně stejné jako před dvěma týdny – Rusko na straně Asada, USA proti Asadovi. Takže se vlastně nic nestalo? Omyl. 100 lidí žemřelo proto, aby si vedení USA mohlo zkusit, jak se dělá zahraniční politika v praxi.

Tohle byla první velká ukázka toho, jak špatně to může dopadnout, když zemi řídí někdo naprosto nekompetentní. Je tohle opravdu ta změna, kterou Američané chtěli? Ano, možná je i tohle způsob, jak „Make America Great Again“, ale věřím, že by to jde i jinak, ideálně bez mrtvých civilistů.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s