Jiří Drahoš: Občanský kandidát politických stran

Začátkem tohoto týdne ohlásil Jiří Drahoš, že bude kandidovat na prezidenta. Nutno dodat, že to nebylo velké překvapení. O této možnosti se spekulovalo už několik týdnů. Drahoš vedl osm let Akademii věd a například Bohuslav Sobotka uedl, že svou práci dělal velmi dobře. Bohužel kromě hrstky lidí, nikdo netuší, co Akademie věd vlastně dělá. Takže začátek fajn, ale podle mě nic, co by ohromilo masy. Co tam máme dál?

3338938_jiri-drahos-v3
Jiří Drahoš – Zdroj: Info.cz

Michal Horáček od začátku postavil svou kampaň na tom, že je občanský kandidát, který o podporu politických stran nestojí. Přišlo mi, že strany, které Zemana nikdy nepodpoří (TOP 09, Starostové, KDU-ČSL), se těšily, až budou moct vyjádřit podporu někomu jinému a na Drahoše se doslova vrhly. Ten jejich podporu přijal, ale zároveň zdůraznil, že plánuje získat 50 000 podpisů od občanů a nechce, aby ho nominovaly politické strany. Chytrý tah.

Když schválil zákon o přímé volbě prezidenta, přeneslo se hlásování od parlamentních lavic k lidem. I tak spousta politických stran v roce 2013 nominovala svého zástupce (TOP 09, ODS, ČSSD). Bylo to zbytečné, nakonec však vyhrál občanský kandidát – Miloš Zeman.

Mám pocit, že lidé nejsou úplně nadšeni, pokud se jim říká, koho mají volit. A je tedy v zájmu Drahoše, aby se volby „neodehrávaly“ v Poslanecké sněmovně, tzn. aby Drahoš nebyl vnímán jako zástupce bloku KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Protože potom by se mohlo lehce stát, že Zemana podpoří ANO a ČSSD (popřípadě i KSČM), což jsou momentálně nejsilnější strany v ČR, a všichni tušíme, jak by tohle dopadlo. Drahoš tedy musí udělat všechno, aby byl vnímán jako občanský kandidát. 

Proč mají politické strany vůbec potřebu někoho podporovat (pokud se nejedná o jejich vlastního kandidáta)? To si vážně TOP 09 nebo STAN myslí, že by některý z jejich voličů hodil Zemanovi? Takhle ten efekt může být úplně opačný. Nalejme si čistého vína, Kalousek nepatří mezi nejpopulárnější politiky v zemi, jeho podpora Drahoše tak může vyvolat v očích nerozhodnutých voličů spíše pochybnosti.

Horáček si od začátku kampaně dává obrovský pozor na to, aby nebyl vnímán jako Antizeman, dokonce se hloupě vymezil proti Karlu Schwarzenbergovi, aby ukázal svou odlišnost. Přestože to Horáček nedělá moc chytře a víc mluví než „dělá“, podobnou cestu musí zvolit i Drahoš. To nebude jednoduché. Většina médií už totiž zmínila, kdo jeho kandidaturu podporuje a Drahoš už je tak u spousty lidi „zaškatulkovaný“ jako protiváha k Zemanovi.

Aby se Drahoš vyhnul dalšímu propadu v očích voličových (zdravíme Jiří Wolkera), měl by například odmítnout nabídku diplomata Petra Koláře na pomoc v oblasti zahraniční politiky. Sám Kolář uvažoval o kandidatuře na prezidenta, nakonec se rozhodl nekandidovat, s tím, že jeho jedinou motivací by byla nechuť k současné hlavě státu. Drahoš by si měl do svého týmu vybrat lidi jako je on sám, kteří prostě Zemana (zatím) neřeší. Na vymezování vůči proti-kandidátovi bude dost času v druhém kole voleb. Samozřejmě záleží na tom, jestli se druhé kolo vůbec uskuteční. Skladatel (a očividině i humorista) Michal Horáček totiž vyhlásil, že plánuje vyhrát už v kole prvním.

Jinými slovy, z Jiřího Drahoše jsou lidé nadšeni, protože je to první potvrzený kandidát, u kterého cítí, že má proti Zemanovi alespoň nějakou šanci. O něm samotném (a jeho postojích) toho zatím víme velmi málo.

Můj hlas rozhodně nemá jistý a bude mě (stejně jako další voliče) muset ještě přesvědčit. Bezesporu je to chytrý a vzdělaný člověk, ale jeho dosavadní kariéra je hodně specifická. Dá se z ní těžit v politice? A s tím souvisí i druhá věc. Jiřímu Drahošovi je 68 let. Proč někdo, kdo se celý život zabýval vědou, chce najednou dělat politiku? Vím, že teď je populární být nepolitik (Trump, Babiš, …), ale já naopak oceňuji, když známe dlouhodobé postoje kandidáta a jeho vstup do politiky není jen reakcí na současnou poptávku.

3101348-img-babis-trump
Aktivní politika je nezajímá, dokud necítí šanci. Zdroj: Reflex.cz

Jméno Jiřího Drahoše se v souvislosti s úřadem prezidenta skloňuje několik posledních měsíců. To, že nás čekají prezidentské volby v roce 2018 se víme už mnohem déle. Proč Jiří Drahoš vyčkával tak dlouho? Jestli se neobjeví vhodnější kandidát? V tomto je mi sympatičtější postoj Michala Horáčka, který svou touhu kandidovat netajil a nečekal do poslední chvíle.

Jiří Drahoš má šanci. Čeká ho ještě obrovský kus práce, aby ji proměnil a za necelý rok se stal prezidentem. A to není moc, když je vašim soupeřem Miloš Zeman, kdo má důvěru u více než 55% voličů. Andrej Kiska to na Slovensku dokázal, ale měl na to téměř dvakrát tolik času.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s