Rozpojené státy americké

Tenhle obrázek jste za poslední měsíce viděli už určitě několikrát. Ukazuje, jak hlasovaly jednotlivé státy v prezidentských volbách v USA.

snimek-obrazovky-2017-01-22-v-16-37-09

Zdroj: NYTimes.com

Je to zároveň i ukázka toho, jak je možné, že kandidát s více hlasy prohrál (tohle je podle mě typický příklad nevýhry, zdravím do Institutu Václava Klause!). Zní to jako hloupost? V USA bohužel realita. Ano, nejstarší demokracie, jak se USA nazývají, je zemí, kde může oblíbenější kandidát prohrát. De iure (vždycky jsem chtěl tenhle termín použít!) nehlasují totiž lidé, ale jejich zástupci v jednotlivých státech (tzv. volitelé). Princip, podle kterého se hlasuje, se nazývá „electoral college“.

Electoral college - stručné vysvětlení

Kandidát, který získá největší podporu, bere všechny hlasy za daný stát. Je tedy jedno, jestli vyhraje o jeden hlas nebo o dva miliony. Hlasy pro druhého kandidáta propadají a nehrají žádnou roli.

K celkovému vítězství je potřeba získat 270 volitelů. Jednotlivé státy mají různé počty volitelů. Nejvíc jich má Californie - 55, na opačné straně jsou státy s pouze třemi zástupci (např. Severní Dakota, Jižní Dakota, Vermont, ...).

Nejvtipnější/nejsmutnější na tom je, že tenhle systém ani nepoužívají všechny státy, konkrétně Maine a Nebraska mají upravený zákon a mohou tak volit jiným způsobem než ostatní. To jen, aby bylo vidět, jak je to jednoduchý a pochopitelný systém.

Podle mě je tenhle systém špatný a nedemokratický. Ukazuje to, že člověk není ve středu zájmu. A pokud o sobě chce někdo prohlašovat, že je „strážce demokracie“, tak by měl být člověk na prvním místě, ne?

Zkusím uvést několik příkladů, aby bylo vidět, jak je to zastaralý, a v mnoha ohledech hloupý, systém.

K tomu, aby Clintonová volby doopravdy vyhrála, jí stačilo „pouze“ 107 000 hlasů navíc. Což upřímně vzhledem k velikosti USA není moc. Jenže! Teď narážíme na problém, který je popsaný výše. Nemohli to být „obyčejní“ voliči. Museli by být ze tří států – Pennsylvánie, Michigan a Wisconsin. Kdyby tyto tři státy připadly Clintonové, vyhrála by volby ona. Jsou lidé z těchto oblastní důležitější? Ne. Je jejich v tomto případě hlas důležitější? Ano. Měl by někdy být hlas jednoho občana důležitější než jiného? Odpovězte si sami. Já myslím, že ne.

Všichni Republikáni z Minnesoty narození po roce 1955 mohou svůj hlasovací lístek každé čtyři roky akorát vyhodit. Prostě němusí k volbám chodit. Jejich hlas je totiž zbytečný. Od roku 1972 v tomto státě Republikáni nevyhráli, takže veškeré hlasy pro tuto stranu jsou vlastně zbytečné. Jinými slovy, buď spláchnou svůj hlasovací lístek do záchodu sami voliči nebo to udělá stát za ně.

Souvisí to s předchozím bodem, ale proč by někdo měl sdílet názory svých sousedů? Každý je přece jedinečný, ne? Takže proč stát zařazuje lidi do nějakých škatulek a podle toho volí prezidenta? Nejhorší je, že i když k volbám půjdu, abych vyjádřil podporu svojí straně, tak to v celkém součtu vůbec nehraje roli, pokud nehlasuju jako většina v mém státě.

USA mají celkem 50 států. K vítězství při použití současného systému jich stačí získat 11! Přesně tak, kandidát může prohrát v naprosté většině států a stejně být prezidentem. Menší státy (s malým počtem hlasů) lze tedy ignorovat. Do budoucna se tak může stát, že demokratický kandidát vynechá třeba obě Dakoty, protože jejich vliv je malý a Demokraté tady stejně naposledy vyhráli v roce 1964! K čemu to povede? K absenci jakéhokoliv dialogu. A kde není diskuze, není řešení (kromě komentářů na Novinky.cz, tam mají instatní řešení všichni).

Ano, když se zakládali USA před 241 lety, tak možná dávalo smysl, aby si jednotlivé státy chránily své zájmy, protože když vzniká něco nového, nikdo neví, jak to dopadne. Ale pár století uplynulo, takže je možná na čase uvažovat o změně, ne?  Tento volební systém na mě spíš působí tak, že každý stát je v tom za sebe. To má do Spojených států amerických hodně daleko.

Nemyslím si, že by zvolení Trumpa mělo mít nějakou měnsí váhu, to rozhodně ne. Pravidla byly známé dopředu a výsledek je legitimní. Donald Trump toho využil a zaměřil se na státy, které potřeboval. Takže za sebe mu můžu jen pogratulovat k dobře odvedené práci.

Btw až si zase řeknete, že jeden hlas nic nezmění, vzpomeňte si na lidi z Minnesoty nebo z Severní Dakoty a bězte volit.

2 komentáře: „Rozpojené státy americké

  1. Tomas MIgl

    Jen drobná poznámka. Na to aby kandidát získal všechny delegáty daného státu (výjimky – Nebraska, Maine, kde jsou delegáti děleni poměrně) nemusí mít nadpoloviční většinu ale jen nejvíc hlasů.
    To bylo zásadní např. v Pensylvánii nebo Wisconsinu. Tam měl Trump cca 48% hlasů a Clintnová 47% zbytek měli „třetí kandidáti“ jako Jill Steinová nebo Gary Johnson.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s